Dezinfekce

Soubor opatření,směřujících k zamezení výskytu a hubení choroboplodných zárodků a škodlivých mikroorganizmů.

Dezinsekce

Obor zabývající se hubením škodlivého hmyzu a ostatních členovců.

Deratizace

Soubor opatření směřujících k hubení, nebo potlačení výskytu škodlivých a epidemiologicky významných hlodavců...

NONSTOP Pohotovost +420 608 879 263

Potkan obecný (Rattus norvergicus )

Biologie:

  • Je to hlodavec, který dosahuje hmotnosti průměrně 400 – 600 g, méně obvykle v dobrých podmínkách s bohatým zdrojem potravy až 900 g.
  • Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezích 160 – 270 mm.
  • Samice mívá pářící období až několikrát do měsíce. Březost trvá 21 – 23 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 8 – 13 mláďat.
  • Potkan pohlavně dospívá po 1, 5 – 2 měsících. Samice odchová 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách však může mít 5 a více vrhů.
  • V laboratorních podmínkách se potkan dožívá 3 – 4 let, v přírodě až 2 let.
  • Často ho lidé zaměňují za krysu obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je oproti kryse zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné a čenich je tupý. Uši dosahují velikosti 1/3 hlavy.
  • Ve zbarvení převládá šedohnědý až hnědý odstín, vyskytují se však i jiné barevné odstíny, mohou být i albíni.
  • Má silně vyvinutý čich, výborně plave, hrabe a šplhá po výškách. Je typický všežravec, který si hromadí zásoby a v případě nedostatku vhodnější potravy žere vše poživatelné, a to včetně papíru či textilu. Dokáže delší dobu hladovět, vyžaduje však častější přístup k vodě. Je to spíše noční tvor, tzn. ve dne jej lze spatřit pouze při značném přemnožení!!!
  • Potkaní v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s pevně daným hierarchickým uspořádáním, kdy jeden jedinec, zpravidla nejsilnější samec, ovlivňuje celou kolonii. Jako jakýkoliv jiný hlodavec potřebuje obrušovat svoje hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve atd.), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabely.
  • Vyhrabává si nory, často v okolí vod (břehy řek a potoků), kanalizačních šachet, kde nachází dostatečné množství potravy, v blízkosti hnojišť a smetišť, v domech, sklepích, ve skladištích, v silech apod.

Škody a rizika způsobená výskytem potkana obecného:

Potkana obecného řadíme mezi nejzávažnější škůdce. Z hygienického hlediska je známý především šířením původců chorob, jako např. Weilova žloutenka, paratyfus, prasečí mor. Pasivně přenáší i patogenní zárodky např. bakterie rodu Salmonella. Z hospodářského hlediska škodí především znečištěním skladovaných potravin trusem a močí, ohlodáním obalů, izolačního materiálu, dřevěných podlah, potrubí a kabelů (poruchy a zkraty). Při zvýšeném výskytu hrozí pokles povrchu půdy v důsledku propadu nor a z hlediska životního prostředí zároveň znečištění povrchových zdrojů pitné vody!!! 

V případě, že se včas neprovedou účinná preventivní opatření, má tendenci vyhledávat stále stejná místa a přežívat na nich. V případě přemnožení pak začne migrovat i do nejbližšího okolí.

Prevence:

Hygienická opatření
  • co nejvíce omezit zdroje potravy (odpadky skladovat v uzavřených nádobách, včasně odstraňovat zbytky potravy, základy vnějších zdí by měly být nejméně 60 cm pod povrchem
 
  • dodržovat hygienu a pravidelný úklid
 
  • tam, kde je to možné, vyplnit škvíry a pukliny ve zdech, aby nedošlo k zahnízdění a zasídlení uvnitř objektů

 

Postup deratizačních prací

1. Prohlídka objektu nebo lokality

Před zahájením deratizace provádíme průzkum objektu, nebo lokality, při kterém zjišťujeme přístupové cesty potkanů do objektu a současný stav infestace (napadení). Poté stanovíme druh a množství deratizačního přípravku, který v objektu, nebo dané lokalitě použijeme.

2. Položení nástrah

Nástrahy uvnitř objektů klademe do deratizačních staniček. Do kanalizačních šachet nástrahy pokládáme, nebo zavěšujeme. V případě venkovního prostředí se nástrahy kladou přímo do vyhrabaných děr v těsné blízkosti nor.

3. Kontrola úbytku nástrah a doplnění

Nástrahy doplňujeme v týdenních až 14 denních intervalech do té doby, dokud dochází k požeru. Je to nejefektivnější způsob provádění deratizace, při kterém nedochází ke zbytečnému plýtvání přípravků a zatěžování životního prostředí. V případě potkanů lze pouze tímto způsobem docílit maximálního snížení jejich populace v dané lokalitě, kde se deratizace provádí.

NONSTOPPohotovost
608 879 263

Rady a články

Proč odbornou firmu?

Hubení škůdců - udělat si sám nebo pověřit odbornou firmu? Rozhodnutí je často závislé na nákladech! Z důvodů…

číst dál

Poptávka